Nejčastější otázky


Zde najdete odpovědi na Vaše nejčastější otázky.
  1. Jaké jsou přednosti sluneční energie?
  2. Jaké jsou oblasti využití sluneční energie?
  3. Vyplatí se to? Jaká je návratnost investic?
  4. Jaká je roční využitelnost?
  5. Jaká je dotační politika státu?
  6. Jak sluneční kolektor vlastně funguje?
  7. Na jakých vlivech závisí výkon kolektoru?
  8. Kam se kolektor může umístit?
  9. Jaké solární kolektory se používají?
  10. Jaké vlastnosti má teplonosná látka solárního zařízení?
  11. Proč je solární energie, (dále SE),vhodnější pro ohřev vody, TUV, bazény), než pouze pro vytápění domu?
  12. Jaké procento z celoroční spotřeby tepla ušetřím?
  13. Co s tvrdou vodou?
  14. Lze uchovat energii na neslunečné dny?
  15. Estetické hledisko.
  16. Fungují kolektory když nesvítí slunce?
  17. K čemu slouží regulace solárního systému?
  18. Co znamená high-flow a low-flow v systému zapojení kolektorů?
  19. Jaká je životnost systému?
  20. Je kolektor odolný vůči mechanickým vlivům-kroupám?

 


 

1. Jaké jsou přednosti sluneční energie?

  • nic nestojí. (mimo zanedbatelných nákladů na provoz oběhového čerpadla a výměnu nemrznoucí směsi)
  • nahrazuje neekologická fosilní paliva a neekologicky vyrobenou elektřinu
  • nepoškozuje životní prostředí, ba naopak je chrání a tím i zdraví naše a všech živočichů kolem nás

2. Jaké jsou oblasti využití sluneční energie?
  • ohřev teplé užitkové vody
  • ohřev bazénu
  • nízkoteplotní vytápění s akumulací tepla
  • předehřátí vzduchu u sušáren (dřeva, píce, biomasy na topení...), teplovzdušné vytápění na podkroví, chaty, chalupy apod.
  • fotovoltaika- využití el proudu v neelektrifikovaných místech, záložní zdroje, zabezpečovací zařízení apod. S měničem lze použít všech běžných spotřebičů, nebo dodávkou do sítě si lze vydělat v létě na topení v zimě.

3. Vyplatí se to? Jaká je návratnost investic?
  • jednoznačně ANO !
  • jaká je návratnost investice do zdraví? Vyplatí se to? Vyplatí protože jde o ochranu životního prostředí, tj. jde o zdraví naše a všeho živého na zemi!!!
  • Jaká je návratnost plynového, nebo jiného kotle, auta, stavby – NENÍ ! Spotřebuje se bez náhrady!
  • Návratnost do solárního systému však je! Je podle druhu využití. Nejlepší je u ohřevu TUV a bazénů, ale i u vytápění domů,… Znamená to, že se nám vložená investice až několikanásobně vrátí, (za svoji praktickou životnost, 30 až 50 let)!
  • Návratnost při uvažování skutečné hodnoty, tzv. ekologické jednotky kWh, (se započtením skutečných hodnot), je podle druhu solárního systému,s případným využitím státní dotace již jenom několik let!

4. Jaká je roční využitelnost?
  • Podle typu kolektoru. Některé kolektory, (vakuové, se selektivním absorbérem), jsou pro celoroční využití. Samozřejmě v zimním období, (cca 10. až 2. m. v roce) je to úměrné oblačnosti, lze ale říci, že když svítí slunce, byť mrzne, je možné, že nátoková teplota z kolektorů, se pohybuje až kolem 70°C! (jen pro zajímavost - vakuové kolektory mají teplotu, při chodu „na prázdno“, až 250°C !)

5. Jaká je dotační politika státu?
  • Je již dobrá! Různá ministerstva dávají na své vybrané programy celkem „slušné“ dotace! Pro běžného občana je nejpříznivější dotace z Min. životního prostředí,(www.sfzp.cz). Informace najdete na www stránkách příslušných resortů, ale i na naších www stránkách.

6. Jak sluneční kolektor vlastně funguje?
  • sluneční záření dopadá na "černě" provedený absorbér. Ten je opatřen speciální selektivní - výběrovou vrstvou, která podporuje zachycení té části slunečního záření, která absorbér nejvíce ohřeje a současně omezuje vyzařování získaného tepla zpět.
  • získané teplo se následně pomocí teplonosné látky přenese k místu odběru tepla.

7. Na jakých vlivech závisí výkon kolektoru?
  • na zeměpisné poloze
  • na odchylce od jižního směru
  • na jeho sklonu ke slunci
  • na denní a roční době
  • na typu kolektoru a jeho účinnosti
  • na aktuálním stavu ovzduší, (okolní teplota, vítr, prach apod.) Úplně jasná obloha není nejvhodnější, oblačná je výhodnější při jasné obloze!

8. Kam se kolektor může umístit?
  • nejčastěji se umístí na střechu domu
  • na fasádu, nebo do fasády
  • na terén, na nosnou konstrukci apod.

9. Jaké solární kolektory se používají?
  • nejběžnější jsou deskové
  • lepších parametrů dosahují vakuové kolektory, protože vakuum snižuje zpětné vyzařování získaného tepla zpět do okolí.
    Vakuované kolektory jsou vyráběny jako deskové či trubicové. Pro sezónní ohřev bazénů se používají kolektory bez zasklení, vyrobené z plastových trubic, matrací a jiné.

10. Jaké vlastnosti má teplonosná látka solárního zařízení?
  • ideální teplonosná kapalina je mrazuvzdorná, nehořlavá a nejedovatá, chrání proti korozi, má vysoký bod varu, způsobuje malý hydraulický odpor při proudění a umožňuje vysoký přenos tepla
  • nejčastěji se používá voda s propylenglykolem, je ekologický, (na příklad SOLAREN-EKO, KOLEKTON), možné je i použití olejů, ale i obyčejné, nebo upravené vody.

11. Proč je solární energie, (dále SE),vhodnější pro ohřev vody, TUV, bazény), než pouze pro vytápění domu?
  • Nejvíce tepla ze sluneční energie je možné získávat v létě, když je slunce nejvýše, dále méně na jaře, ale více než na podzim. V této době není potřeba tolik tepla pro vytápění, avšak teplá voda je zapotřebí i v létě ve větší míře, u venkovních bazénů jen v létě. Avšak speciální technologie, (sušení, technologické provozy s jistou teplotou,… vyžadují i v létě vytápění! Pak je SE podstatným přínosem!
  • Pro vytápění se ptáme „co s teplem v létě“. Řešení je ve využití tepla do bazénů, nebo uložením do akumulačních nádrží, které se kombinují s ohřevem TUV.

12. Jaké procento z celoroční spotřeby tepla ušetřím?
  • závisí na mnoha faktorech!
  • u TUV lze až 70 až 80%
  • u bazénů lze říci že až 100%, v případech náhrady jiných ohřevů a u venkovních bazénů! Jinak SE podstatně prodlužuje využitelnost, prakticky od 4.m. až 9.m.v r.
  • u vytápění technologických provozů, sušáren na sezónní produkty je procento velmi vysoké a znamená to podstatnou úsporu fosilních paliv a zvýšení ekonomie provozu
  • u vytápění domů lze říci, že lze ušetřit kolem 25 až 60%! Závisí na poměru zateplení a velikosti solární plochy. Toto zhodnotí „Energetický posudek“, který je požadován k žádosti o dotace!

13. Co s tvrdou vodou?
  • Změkčit ji. Vedle drahých chemických úpraven, nabízíme magnetické úpravny s keramickými monopólovými magnety, které lze nadimenzovat na příslušnou tvrdost vody. Tyto magnety mají asi 500 x větší magnetickou indukci než běžné feromagnety a dává se záruka 25 let na nezměněné magnetické pole! Dodáváme také automatické úpravny pitné vody s uhlovým sorbetem a ÚV lampou.(Jsou cenově a provozně efektivnější jak domácí osmotické úpravny).

14. Lze uchovat energii na neslunečné dny?
  • Ano. Samozřejmě je nutné montovat solární systémy s možností akumulace tepla! Je třeba volit vhodnou velikost akumulačního zásobníku, akumuluje se do vody,TUV, bazénu a akumulátoru tepla. Lze akumulovat do vody, ale i do kamene, apod. podle zvoleného systému. Připravují se akumulační zásobníky s tzv. materiály PCM, které dokáží akumulovat několikanásobně více tepla na principu latentního tepla- např.: voda/led., parafin,… Takové zásobníky pak jsou konstrukčně malé, ale velkého výkonu! Jde o to, aby se SE uložila na optimální dobu, aby mohla sloužit, kdy už slunce nesvítí. Lze akumulovat i na několik dní. U vytápění je třeba jít na jistý kompromis podle typu paliva, jako náhradního zdroje. V naších zemských podmínkách nelze spoléhat pouze jen na vytápění SE.

15. Estetické hledisko.
  • Je to otázka tzv „okoukání se“! Pokud se staví nový dům, lze kolektory vhodně – architektonicky začlenit do stavby, nebo okolí stavby. Pokud je již dům hotový je to otázka osobního vkusu! Televizní antény se již také „okoukaly“. Problém je někdy v potřebě kolektory více postavit, než je třeba sklon střechy, ( u systému na vytápění domu, aby se zachytila SE více v zimně, než v létě), pak je třeba volit kompromisy.
  • Kolektory většinou připomínají střešní okna a jsou esteticky začlenitelné do stavby.

16. Fungují kolektory když nesvítí slunce?
  • u termických kolektorů v jisté roční době ano! Zachycují tzv rozptýlené teplo. Jde o kolektory se selektivním povrchem a většinou to jsou vakuové kolektory, které jsou nejvhodnější na vytápění.
  • u fotovoltaických kolektorů je dostatečná šance i v zimě, pokud svítí slunce.

17. K čemu slouží regulace solárního systému?
  • podle typu solárního systému, (bazén, TUV, vytápění domu, kombinované systémy, výroba páry pro technologie apod.) Regulace pro bazény a TUV jsou poměrně jednoduché. Jde o diferenční spínač, tak aby kolektory mohly teplo jen dodávat!
  • Jsou na trhu dva druhy regulací: jedny, poměrně levné, které jsou naprogramované pouze na jistý druh zapojení hydrauliky s předem určenými prioritami, které již nelze v budoucnu měnit! Na druhé straně jsou regulace dražší, ale s možností měnit jak zapojení, tak priority nastavení, jsou podstatně kvalitnější a jsou pro budoucí možné změny, jak systému, tak priorit..
  • Většinu regulací provádíme „Na míru“ každému zákazníkovi podle předem dohodnutého scénáře a navrženého systému.Naše automatiky mají volně programovatelné mikroprocesory, což je výhoda, že se v budoucnu dá bez problémů připojit třeba: tepelné čerpadlo, krb, akumulační elektrotopení, změnit priority obsluhy apod.

18. Co znamená high-flow a low-flow v systému zapojení kolektorů?
  • vysokoprůtočný systém třeba pro bazény
  • nízkoprůtočný systém pro ostatní systémy, TUV, vytápění, ...

19. Jaká je životnost systému?
  • celého systému je podle jeho nejslabšího článku! Vlastní kolektory většinou představují vysokoživotnostní prvek. Některé kolektory mají udávanou garantovanou životnost od 15, jiné od 20 a jiné nad 30 až 50 let! Tuto životnost je třeba chápat jako garantovanou! Tzn.,že podle EN nesmí poklesnout výkon kolektorů, podle typu o cca 5 až 7 %!
    Praktickou životnost lze očekávat delší. Závisí to na mnoha faktorech uložení kolektoru a podmínkách okolního prostředí. Škodliviny většinou jsou v okolí vápenek, cementáren a pak mořská voda! Vlastní absorbér bývá u selektivních povrchů poškozován zejména vlhkostí. To u vakuových deskových kolektorů, s absorbérem ve vakuu, nehrozí!

20. Je kolektor odolný vůči mechanickým vlivům-kroupám?
  • Kolektory, podle typu, jsou odolné vůči krupobití, které se běžně v Evropě vyskytuje! Speciálním kotvením je zajištěno stabilní ukotvení ke konstrukci střechy. Tento kotevní systém je pro stavebnictví certifikován např. u výrobků Thermosolar.